Grantové projekty
TA ČR č.j. CEP20-TA0-TL-R/08:1, spoluřešitel: Mgr. Antonín Zůbek, Ph.D., Mgr. Dana Zapletalová
„Sklo středověkého Brna a jeho postavení ve střední Evropě“(2007-2008)
GAČR č.j. 404/07/0004, řešitelka: PhDr. Hedvika Sedláčková
„Vztah zástavby a prostoru v Brně ve 12. a 13. století – odraz urbanizace v archeologických pramenech ve středoevropských souvislostech“ (2007-2008)
GA AV ČR č.j. IAA800010704, spoluřešitel: Mgr. Antonín Zůbek
"Královské město Brno na přelomu 14. a 15. století" (2005-2007)
GAČR č.j. 404/05/2755, řešitelky: Mgr. Kateřina Urbánková a Mgr. Veronika Wihodová
„Chronologie brněnské keramiky v období od 12. až do počátku 14. století“
(2004-2006) GA AVČR č.j. A8001402, spoluřešitel: Mgr. Marek Peška.
"Hrad Přerov a polský průnik na Moravu kolem r. 1000" (2003-2005)
GAČR č.j.404/01/0490, řešitel: PhDr. Rudolf Procházka, Csc..
"Archeologie středověkých měst v českých zemích" (2001-2003)
GAČR č.j. 404/010490, spoluřešitel: PhDr. Rudolf Procházka, Csc..
"Měšťanský dům středověkého Brna" (2001-2003)
MK ČR č.j. PK01P04OPP006, řešitel: PhDr. Rudolf Procházka, Csc..
Spoluřešitelé: David Merta, Mgr. Marek Peška, Jaroslav Sadílek.
"Struktura sídlištního materiálu z mladší doby bronzové" (2001-2002)
GAČR č.j. 404/01/1407, spoluřešitelé: Mgr. Peter Kováčik a Mgr. Marek Peška.
„Středověké město a jeho zázemí“ (1998-2000)
GAČR č.j. 404/98/0968, řešitel: PhDr. Rudolf Procházka, Csc..
V letech 1998 - 2000 se brněnské pracoviště Archaia o. s. podílelo na řešení grantového projektu GAČR - "Středověké město a jeho zázemí" č.j. 404/98/0968. Podíl pracoviště spočíval v řešení otázky transformace raně středověké aglomerace ve středověké město a problematiky vývoje raně a vrcholně středověkého osídlení v rámci krajinné sondy na pravobřeží Svratky mezi Komárovem a Rajhradem.V jeho rámci byly provedeny povrchové průzkumy na katastrech někdejších samostatných obcí Dolní a Horní Heršpice, Přízřenice, Modřice a Popovice. Bylo využito i výsledků některých základních výzkumů v Modřicích a Popovicích, které ovšem přinesly doklady zejména o pravěkém a protohistorickém osídlení. Hlavním řešitelem byl PhDr. Rudolf Procházka, CSc., spoluřešitelem byl Jaroslav Sadílek.
Publikační výstupy:
Procházka, R. - Loskotová, I. (1999): K topografii předlokačního osídlení brněnského historického jádra, Archaeologia historica 24, 169 - 188.
Procházka, R. (2000): Zrod středověkého města na příkladu Brna (K otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech)
Medievalia archaeologica 2, 7-158.
Procházka, R. - Doležel, J. (2001): Současný stav poznání počátků jihomoravských měst, Přehled výzkumů 42, 2000, 25-74.
Procházka, R. (2001): K otázce rekonstrukce přírodního prostředí svratecko-svitavské nivy ve středověku a novověku, Niva 2001, 113 - 117.
Procházka, R. (2002): Lužní les jižně Brna ve středověku a raném novověku. In:Civitas et villa, tom poswiecony jubileu prof. Marty Mlynarskej-Kaletynowej, Wroclaw, 353 - 356.
Archaia Brno, o.p.s. se podílí také na řešení grantového projektu GAČR č.j. 404/010490 - "Archeologie středověkých měst v českých zemích"
(2001 - 2003). Nositeli projektu jsou Archeologický ústav AV ČR v Praze a Archeologický ústav AV ČR v Brně. Cílem je vytvoření monografie zahrnující obsáhlé medailony vybraných středověkých měst, k poznání jejichž vzniku významnou měrou přispěla archeologie. Pracovníci společnosti se podílejí na vypracování příslušných textů pro města Boskovice, Brno, Jihlava, Modřice, Telč, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Znojmo.
Publikační výstupy:
Procházka, R. (2001): Chlebové pece předlokačního a lokačního Brna, Archaeologia historica 26, 207 - 219.
Procházka, R. (2003): Počátky jihomoravských měst a etnické změny, Archaeologia historica 28, 267 - 295.
Kováčik, P.- Merta, D. - Peška, M. -Procházka, R. (2002): Brünn - von der frühmittelalterlichen Agglomeration zur Residenzstadt des Spätmittelalters. In: Medieval Europe Basel 2002, Center - Region - Periphery, 3rd International Conference of Medieval and La!er Archaeology, Basel (Switzerland) 10. - 15. September 2002 (ed. Guido Helmig, Barbara Scholkmann, Matthias Untermann), Hertingen 2002, volume 2: sections 4 and 5, s. 248-255.
Nositelem dvouletého projektu "Struktura sídlištního materiálu z mladší doby bronzové" reg. č. 404/01/1407; 2001-2002 byla Katedra archeologie ZČU v Plzni pod vedením Dr. Pavla Vařeky, spolunositelé pak AÚ AV ČR v Praze (pod vedením PhDr. Luboše Jiráně) ! brněnské pracoviště Archaia o. s. Praha, z něhož se kromě hlavního řešitele Mgr. Petra Kováčika podíleli na projektu Mgr. Marek Peška, Michal Daňa a Anna Mojžíšová. Cílem projektu byl výzkum vnitřní struktury sídliště knovízské kultury. Pro ten byla zvolena lokalita v Praze 10 - Hostivaři s ojediněle dochovaným mocným kulturním souvrstvím, jejíž reprezentativní vzorek se podařilo odkrýt v roce 1999. Analyzovány byly především stratigrafické, prostorové a funkční vztahy v rámci sídliště a výsledky byly srovnány s jinými sídlišti sledovaného období. Výzkum se dále zaměřil na hmotnou kulturu sídliště, odraz produkce a konzumpce komunity v archeologických pramenech, rozbor stavební kultury, problematiku přírodních zdrojů a rekonstrukci přírodního prostředí lokality. Zvláštní pozornost byla věnována unikátním pyrotechnologickým zařízením.
Cílem tříletého projektu "Měšťanský dům středověkého Brna" (č. PK01P04OPP006; 2001-2003), financovaného MK ČR, bylo vypracování katalogu dochovaných, případně archeologicky zkoumaných středověkých domů a jejich pozůstatků v historickém jádru Brna. Navzdory n!čivé asanaci značné části historické zástavby se v obvodu někdejších brněnských hradeb dochovalo objektů s různě dochovanými relikty středověkých konstrukcí s počátky již v 1. polovině 13. století, řada dalších byla zjištěna plošnými i sondážními odkryvy. Dosud bylo registrováno přibližně 100 středověkých domů v různé míře dochování Katalogizace zahrnuje i fotografickou a kresebnou dokumentaci stavebních prvků a detailů. Dostupná dokumentace jednotlivých staveb je široce doplňována přímo v terénu, zejména pak při probíhajících opravách a rekonstrukcích. Hlavním řešitelem byl PhDr. Rudolf Procházka, spoluřešiteli - David Merta a Mgr. Marek Peška. Autorsky se na projektu podílel i bývalý zaměstnanec brněnského pracoviště Archaia o. s. Praha Jaroslav Sadílek a Mgr. Petr Holub a Mgr. Václav Kolařík.
Publikační výstupy:
Merta, D. (2001): Nejstarší měšťanská kamenná architektura v Brně, Průzkumy památek VIII, 2001, 41-60.
Merta, D.- Peška, M. (2002): K počátkům zděné profánní architektury v Brně, Dějiny staveb 2001, 110-114.
Tíž (2003): Proměny domovního bloku Velký špalíček v Brně, Dějiny staveb 2002, 118- 129.
V roce 2006 byl ukončen grantový projekt GAČR č.j.404/01/0490 - "Hrad Přerov a polský průnik na Moravu kolem r. 1000" - (2003 - 2005); spoluřešitelem byl Archeologický ústav AV ČR v Brně. Hlavním cílem projektu bylo vypracování nálezového horizontu přelomu 10. a 11. stol. s důrazem na ověření přítomnosti polské posádky na střední Moravě a odraz polského vlivu v hmotné kultuře. Záměr vycházel z bohatých výsledků záchranných výzkumů v Přerově v letech 1984 - 2000, na nichž se podílel i Rudolf Procházka.
Publikační výstupy:
Procházka, R.-Ustohal, V.-Doležal, P. (2003): Materiálová analýza raně středověkých kovových předmětů z Přerova, Pravěk NŘ 13, 387 – 404.
Sůvová, Z.-Procházka, R.-Weiter, L. (2006): Osteologická analýza kostí z raně středověkého Přerova, in: 352 – 354, in: V.Hašek- R.Nekuda –M.Ruttkay (edd.), Ve službách archeologie VII, 352 – 354.
Drechsler, A.- Procházka, R.- Schenk, Z. (2006): Počátky osídlení Přerova a Předmostí I, II. Archeologové k 750. výročí povýšení Přerova na město 1, 2, Vlastivědný věstník moravský LVIII/2,3, s.113 - 122; 242 – 261.
Drechsler, A.-Procházka, R.- Schenk, Z. (2006): Záchranné výzkumy a povrchové průzkumy 1999 – 2005, Přehled výzkumů 47, 274 –278.
Drechsler, A.-Procházka, R.- Schenk, Z. (2006): Přerov (okr. Přerov), Raně středověká sídelní aglomerace Přerov (8.- 12. století) – současný stav poznání, Archeologické rozhledy LV III, 2006, 668 – 694.
Na konci roku 2006 byl ukončen grantový projekt „Chronologie brněnské keramiky v období od 12. až do počátku 14. století“ poskytnutý GA AVČR (č.j. A8001402) a řešený ve spolupráci Arú AVČR v Brně, vychází z dosavadního stavu bádání, kdy na základě kvantifikační analýzy vybraných souborů keramiky z výzkumů v Brně z let 1984 - 1997 byly vypracovány pro období 12. - počátku 14. stol. čtyři časově vymezené horizonty vývoje keramické produkce. V průběhu posledního desetiletí přibyly nové stratifikované nálezové soubory s absolutními oporami (dendrodata, mince) ze sledovaného období. Dosavadní bádání v zásadě nezpochybňuje zmíněnou chronologii. S využitím přírodovědných metod, stratigrafické a statistické analýzy bude ověřena platnost této periodizace, provedeno její zpřesnění a charakterizována náplň jednotlivých stupňů. Dopracování ní chronologie brněnské keramiky by mělo mít zásadní význam pro další bádání v rámci problematiky jihomoravského výrobního okruhu a tedy i pro další bádání v oblasti společenské změny uskutečněné ve 13. stol.
Publikační výstupy
Procházka, R. - Peška, M. 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky 12. -13./14. století, Přehled výzkumů 48, Brno, s. 143-232.
Procházka, R. 2007: Deskripční systém brněnské keramiky, Přehled výzkumů 48, Brno, s. 233-270.
Gregerová, M. - Procházka, R. 2007:Exkurz: K současnému stavu petrografického výzkumu brněnské keramiky 12.–13. století ve vztahu k distribuci surovin, Přehled výzkumů 48, Brno 2007, s.271-299.
Na konci roku 2007 byl ukončen tříletý grantový projekt s názvem „Královské město Brno na přelomu 14. a 15. století“ poskytnutý Grantovou agenturou České republiky pod registračním číslem 404/05/2755. Řešitelkami tohoto projektu byly Mgr. Kateřina Urbánková a Mgr. Veronika Wihodová.
Hlavním cílem grantového projektu byla edice brněnských městských knih finančního charakteru, konkrétně rejstříků městské sbírky z let 1367, 1387, 1389 a 1432 (AMB fond A1/3 - Sbírka rukopisů a úředních knih, rukopisy č. 18–21). Výsledkem projektu je publikace nazvaná „Berní rejstříky města Brna na přelomu 14. a 15. století“, která je v současnosti v tisku. Kniha je rozdělena do tří samostatných celků. Prvním z nich je Úvod, v němž je ve čtyřech kapitolách pojednáno postupně o vnějším vzhledu a vnitřní struktuře jednotlivých rejstříků městské sbírky, o písařích a písařských rukách podílejících se na vzniku rukopisů a soupis odborné literatury, která těchto berních rejstříků využila. Druhým celkem je Textová část, neboli vlastní edice rejstříků lozuňků z let 1367, 1387, 1389 a 1432. Posledním samostatným oddílem je Index jmenný a věcný. Nechybí samozřejmě ani výběrový seznam edic a literatury a seznam zkratek. Stručně shrnuto, v kapitole Popis berních rejstříků je zevrubně popsán každý z rukopisů po vnější stránce, určeny a popsány filigrány a jejich provenience a stav dochování pramene. V následující kapitole je vnitřní popis rukopisu, to znamená stručně nastíněna struktura zápisů v berních rejstřících, jazyky jimž byly rejstříky psány s krátkým exkursem o výběru městských dávek a principu jejich zápisu. Další kapitola obsahuje důležité a v mnohém zajímavé a nové informace o písařích a písařských rukou, které se podílely na tvorbě rejstříků městské sbírky a porovnání výsledků paleografického rozboru se starší literaturou, jež se po této stránce zmíněným rejstříkům berní věnovaly. V poslední kapitole Úvodu je shrnuta dosavadní literatura, která jakýmkoliv způsobem o těchto čtyřech rejstřících lozuňků pojednávala. Zde se ukázalo, že využití takovýchto historicky hodnotných pramenů bylo velmi kusé, což je zajisté dáno i špatnou přístupností rukopisu. Přednosti celé edice při využívání pramenů před studiem originálů není potřeba příliš zdůrazňovat. Jsou jimi nejen index jmenný a věcný, značně usnadňující orientaci v zápisech, ale i skutečnost, že originální rukopisy budou nadále uchráněny devastující manipulace při neustálém jejich listování, přenášení a používání vůbec. Jejich fyzický stav není totiž nijak uspokojující.
Publikační výstupy
Urbánková, K. - Wihodová, V.: Berní rejstříky města Brna
na přelomu 14. a 15. století., Brno, 850 stran, v tisku.
Wihodová, V., Brněnský městský písař Jan z Pustiměře, Brno v
minulosti a dnes 20, 2007, s. 59-84.
V roce 2007 byl zahájen také dvouletý grantový projekt „Vztah zástavby a prostoru v Brně ve 12. a 13. století – odraz urbanizace v archeologických pramenech ve středoevropských souvislostech“ poskytnutý Grantovou agenturou akademie věd České republiky, pod registračním číslem IAA800010704. Vedoucím řešitelským pracovištěm je Archeologický ústav AV ČR s hlavním řešitelem PhDr. Rudolfem Procházkou, CSc. Vedoucím řešitelského týmu za společnost Archaia Brno o.p.s. je Mgr. Antonín Zůbek.
Projekt řeší otázku změny charakteru zástavby v souvislosti se vznikem komunálního města na příkladu Brna. K dosažení stanoveného cíle byly vybrány ukončené plošné výzkumy jak se odrážejí ve výsledcích plošných archeologických výzkumů v jihovýchodní části města Brna z let 1987–2000. Dle písemných pramenů lze předpokládat právě v jižní části pozdějšího městského areálu ve 12. století osídlení slovanského (českého) etnika, které prošlo za účasti německých a románských osídlenců ve 13. století patrně dvouetapovou restrukturalizací. Cílem projektu bude detailní charakteristika prostorového uspořádání předlokačního osídlení a následných změn. Dle dosavadních znalostí se zdá, že rozmach osídlení po r. 1200 doprovází ještě poměrně volná struktura zástavby s neorganicky rozmístěnými hospodářskými a výrobními objekty, a teprve kolem poloviny 13. století nastupují podsklepené domy, postupně zaujímající čela nyní již prokazatelných parcel. Vývoj bude zasazen do středoevropského rámce.
Publikační výstupy:
Procházka, R. 2007: Area …sive parva, sive magna… Parcela ve vývoji raného a komunálního města, in: Z. Měřínský (ed.), Forum Urbes medii aevi IV. Parcelace a uliční síť ve vrcholně středověkých městech střední Evropy, Brno, 2007, 6–41.
V roce 2007 probíhal prvním rokem dvouletý grantový projekt s názvem „Sklo středověkého Brna a jeho postavení ve střední Evropě“ poskytnutý Grantovou agenturou České republiky pod registračním číslem 404/07/0004. Vedoucím řešitelského týmu je PhDr. Hedvika Sedláčková.
Cílem projektu je komplexní vyhodnocení nálezů dutého skla z období 13.–pol. 16. stol. z Brna (s přihlédnutím k nálezům na Moravě) a vydání samostatné publikace. V této publikaci je sklo pojímáno jako specifický historický pramen hmotné povahy, umožňující sledovat sociální (společenské?) postavení majitelů, jakož obchodní, kulturní a ekonomické vazby k dalším zemím Evropy. Z archeologických výzkumů 135 objektů v historickém jádru Brna pochází cca 2200 exemplářů dutého skla (stav k počátku r. 2006), které byly vedoucí řešitelkou již zpracovány, dokumentovány a typologicky zařazeny do šesti časových horizontů. Většina však byla publikována jen výběrově bez možnosti hlubšího pohledu na náplň jednotlivých horizontů a jejich zařazení do širšího evropského kontextu, což je jedním z hlavních úkolů projektu. Spolupráce s historiky a archiváři dává konkrétní představu o majitelích dotčených parcel. Zpracování a vyhodnocení nálezů z vybraných objektů s důrazem na exkluzivní, případně importované předměty, je prováděno dalšími členy řešitelského týmu (David Merta a Mgr. Marek Peška, PhDr. Rudolf Procházka, CSc.) a doplňuje náplň horizontů o další složky a přispívá ke zpřesnění jejich datování.
Publikační výstupy:
Sedláčková, H. 2007: From the Gothic Period to Renaissance. Glass from Moravia ca 1450-1550. In: Žegklitz, J. ed. 2007: Studies from Post-medieval Archaeology 2, 181-226. Praha.
Sedláčková, H. - Jankovičová, M. v tisku: Obchod se sklem ve střední Evropě ve 13. a 14. století na příkladu konvic typu „Mečová“ a stolních lahví „Norimberk“. In: Sborník z konference „Odorik z Pordenone: Z Benátek do Pekingu a zpět. Setkávání na cestách Starého světa ve 13.-14. století“, Plzeň, 13.-14. listopadu 2006.
Sedláčková, H. v tisku:Archaeological Finds of Medieval islamic Glass in the Bohemian Lands (Moravia and Bohemia). In: Sborník z konference „Vidrio de la Alta Edad Media y Andalusí“, La Granja , Španělsko, 2.-4. listopadu 2006.
Pracovníci ústavu Archaia Brno spolupracují na projektu Geodiverzita v rámci města. Hlavním cílem projektu je zhodnocení a prezentace potenciálu geodiverzity v městském prostředí z hlediska turismu, rekreace a vzdělávání s ohledem na ochranu a udržitelné využívání přírodního a kulturního dědictví. Dalším cílem je propagace geodiverzity a jejího významu (podklady pro propagační materiály, audiovizuální tvorba) v urbánním prostoru a konkrétní návhry na racionální a udržitelné využívání pro turistické, rekreační a vzdělávací účely. Jde především o návrh geoturistických stezek jako alternativního nástroje pro prezentaci přírodního a kulturního dědictví v rámci měst a workshopy zaměřené na roli geodiverzity v urbánním prostoru. Tyto a další aktivity v rámci projektu přispějí k rozvoji městkého geoturismu jako nové, udržitelné formy turismu.
Poskytovatel: Technologická agentura České republiky (TA ČR), č. projektu - CEP20-TA0-TL-R/08:1
Nositel projektu: Mendelova univerzita v Brně / Lesnická a dřevařská fakulta
dosavadní výstupy projektu:
Stať ve sborníku (sborník je volně ke stažení na následujícím odkaze na straně 83-88.
http://www.cski-cr.cz/wp-content/uploads/2020/01/RaOP_proceedings_2019_1.pdf
Prezentace a článek jsme shromáždili na sdíleném disku ve složce dokumenty na zveřejnění na webu viz:
https://drive.google.com/drive/u/0/folders/1ZFjfngfJdFqTtIaa8ryj0G3gf7Ne08cV
Také letošní teplovody odkrývají stará tajemství…
05. 05. 2024 – Lenka Sedláčková – zobrazit
