Pacov

Nejstarším dokladem přítomnosti pravěkého člověka na Pacovsku jsou nepočetné nálezy štípané kamenné industrie, datované do poměrně širokého časového intervalu pozdního paleolitu a mezolitu ( závěr starší doby kamenné a střední doba kamenná, ca 13 000 – 5 500 př. n. l ). Povrchovými průzkumy se je podařilo objevit na několika místech v katastru Pacova. Z okolí můžeme jmenovat lokality Velká Černá, Vítovice, Pořín ad. Nálezy z poloh umožňujících vizuální kontrolu krajiny a přehled o pohybu stád zvěře intepretujeme jako krátkodobá lovecká stanoviště sezónního charakteru. Archeologický protějšek k převratným změnám ve fungování lidské společnosti spojené především s přechodem k usedlému způsobu života a provozování zemědělství (mladší doba kamenná – neolit, ca 5 500 – 4 200 př. n. l.), na Pacovsku nenacházíme. Nevhodné přírodní podmínky zapříčinily nezájem o sledovanou oblast. Pochází odtud sice několik nálezů kamenných nástrojů (např. sekeromlat z Dvořiště, údajně též „nůž“ z Bratřic). Tyto nálezy však nejsou spolehlivým svědectvím o osídlení regionu. Představují snad stopu krátkodobého pobytu nebo průchodu neolitiků naším krajem.
Situace nedoznala podstatných změn ani v pozdní době kamenné (eneolit, ca 4 200 – 2 200 př. n. l.). Z Pacovska registrujeme řadu kamenných sekerek (Pacov, Lesná, Sudkův Důl). K obezřetnosti nutí ale absence keramiky jako svědectví o stálých sídlištích a poznatky etnografické. Ve středověku a novověku byla pravěkým kamenným nástrojům přisuzována magická moc. Jako tzv. hromové klíny pak byly přenášeny i do oblastí, kam jejich předešlí uživatelé nikdy nevstoupili. Svým majitelům měly zajistit domácí štěstí, ochránit obydlí, úrodu apod. Protože z písemných pramenů jsme zpraveni o hromových klínech v domácnostech venkovanů ještě v době relativně nedávné (Těchobuz, Hořepník). Skepse k těmto objevům jako dokladu pravěkých aktivit je namístě. Z velmi dlouhého časového úseku několika tisíciletí od období mladších pravěkých kultur ( doba bronzová, železná, římská a doba stěhování národů ) až po raný středověk nepochází z Pacovska jediný archeologický nález.
Počátky středověkého osídlení pomáhají rekonstruovat i velmi útržkovité prameny písemné. Listina vydaná králem Vladislavem I. v letech 1143 – 1148 zaznamenává i ves Velká Chyška. Pro studium dějin osídlení mají též velký význam nedávné nálezy keramiky z 12. – 1. pol. 13. století v areálu zámku v Pacově a snad i v Nízké Lhotě. Tyto pravděpodobně sídlištní aktivity představují důležitý archeologický vklad do diskuse o počátcích a průběhu vrcholně středověké kolonizace Pacovska.


První zmínkou vážící se přímo k Pacovu je zápis v knize pánů z Rožmberka o tom, že Petr z Boru obdržel za 110 hřiven ves od Oldřicha z Pacova. Tato zpráva bývá datována do doby panování Přemysla II. Otakara (1253-1278), nebo do období těsně po tom. Koncem 13. století je zmiňován statek Hrona a po něm Číče (Čéče) z Pacova (zemřel 1316), není však jisto, zda se jedná o hrad, nebo tvrz. Nejspíše jako odúmrť získal hrad nebo tvrz (?) s přilehlou osadou a panstvím král Jan Lucemburský (1310-1346), který jej zastavil roku 1345 Petru z Rožmberka (Rybička 1874, Sedláček 1908). Roku 1366 je zmiňován Vchyna (Wchina) z Pacova, který uvedl na zdejší faru nového faráře (LEr I, 60) a který byl také v letech 1374-77 patronem farního kostela (LC II, B5, D3). Původní pacovský rod své panství nejspíš prodal a přesídlil na některý ze svých statků na moravské straně Vysočiny (CDB IX, 146). Roku 1394 vlastnil hrad Hynek Tluksa z Čechtic. Ten jej spolu s městečkem, které již v té době bylo vybaveno právem trhu, prodal roku 1398 Petru Malovcovi z Pacova, ale ještě roku 1401 zde zřejmě sídlil (LC IV. E14, V. K1). Roku 1413 nařídil Václav IV. (1378-1420) pražskému místopurkrabímu hrad Pacov s městečkem oblehnout, avšak není jasné, zda k této akci došlo (Sedláček 1908). Petr Malovec byl mimo jiné také signatářem protestního listu českého panstva a rytířstva do Kostnice, avšak v následujících husitských válkách bojoval na katolické straně (AČ III, 188, 494).


Rybička, A. 1874: Město Pacov, studie místopisná, Světozor 3.
Sedláček, A. 1885: Hrady, zámky a tvrze Království českého IV. Praha, 205.
Sedláček, A. 1908: Místopisný slovník historický Království českého. Praha, 52.

AČ: Archiv český III. Ed. Palacký, F. Praha.
CDB: Codex diplomaticus et epistolaruis regni Bohemiae I, II, IV. Ed. Friedrich, G. Praha, 1904 – 1907; 1912.
LC: Libri confirmationum ad beneficia Pragensem per archidiocesim I-II.Ed. Tingl T. A. Praha 1865.
LeR: Libri erectionum I. Ed. Borowy, C.-Podlaha, A. Praha 1875-83.